Narodil jsem se v době, když už byl pan

JOSEF MASOPUST

vynikající fotbalista. Obdivovali ho moji rodiče, tvořil dějiny, byl to můj vzor.

MICHEL PLATINI

Chile 62

Obrazek

Příběh československých fotbalistů, kteří v roce 1962 vybojovali stříbrné medaile na mistrovství světa v dalekém Chile, má skoro až pohádkové rysy a není jen jedním z největších úspěchů v dějinách československého sportu. Dají se v něm vystopovat důkazy, že sázkou na hodnoty jako je píle, zaujetí pro věc a kamarádství si může většina z nás splnit dětské sny a smysluplně prožít své životy. I o tom je příběh stříbrných Chilanů.

Výprava československých fotbalistů, kteří až na poslední chvíli v dodatečném utkání kvalifikace v Bruselu proti Skotsku zachraňovali postup na MS do Chile, byla před odjezdem na turnaj hodně podceňovaná a funkcionáři ČSTV se snažili, aby se za cestu na turnaj hlavně neutratilo moc peněz.

Tomu odpovídalo jednotné ošacení, které fotbalisté zdědili po olympionicích z roku 1962, improvizované ubytování na místě i skutečnost, že s týmem odcestovalo o čtyři hráče méně, než byl povolený limit, a že ve skromné výpravě chyběl například masér. Odměna za druhé místo na světě pak činila nejvýše pět tisíc korun – to jen pro ty, kteří odehráli nejvíce zápasů. Výprava přitom na MS i díky přátelským zápasům, které Čechoslováci během cesty sehráli, vydělala 200 tisíc amerických dolarů.

Vídeňský Čech a skvělý psycholog Rudolf Vytlačil ale z nevýhodných vstupních podmínek dokázal svým trenérským uměním vykouzlit výsledek, který ohromil svět. Jeho kolektiv nejprve v základní skupině uzemnil nejdražší mužstvo světa a porazil Španěly 1:0 brankou Jozefa Štibrányiho.

Následovala remíza 0:0 s Brazílií v duelu, během kterého se zranil Pelé. Josef Masopust si navždy získal obdiv a respekt (nejen) Brazilců, když zavelel, aby znevýhodněného Pelého nikdo neatakoval, když bude mít míč, a sám šel příkladem. Tehdy se při soutěžních zápasech nesmělo střídat.

Porážka s Mexikem 1:3 už nemohla zamezit postupu Československa do čtvrtfinále. Jedinou branku dal Václav Mašek, zato hned v 15. sekundě utkání, čímž se na 40 let zapsal do statistik jako střelec nejrychlejšího gólu světových šampionátů.

Ve čtvrtfinále přišel životní zápas brankáře Viliama Schrojfa, který svými zákroky přiváděl slavný maďarský útok k zoufalství. Nedovolil mu ani jednou skórovat, a tak ve městě Rancagua rozhodla první branka později nejlepšího střelce československého týmu na turnaji Adolfa Scherera.

V semifinále přidal Scherer další dva zásahy a trefil se i Josef Kadraba. Čechoslováci se vrátili do Viňa del Mar, kde odehráli zápasy základní skupiny, a na stadionu Sausalito porazili Jugoslávii 3:1. Znamenalo to po 28 letech další postup Československa do finále mistrovství světa v kopané.

Ve finále si splnil klukovské přání Josef Masopust. Odjakživa toužil hrát finále světového šampionátu a dát v něm gól. Povedlo se mu to na národním stadionu v Santiagu de Chile 17. června 1962. Na jeho zásah po Pospíchalově přihrávce ale rychle odpověděl Amarildo. Pak se trefili ještě Zito a Vavá. Brazílie obhájila titul mistra světa, ale nadšené publikum si vyžádalo i Čechoslováky, aby na stadionu oběhli čestné kolečko.

Zajímavosti, nejúsměvnější historky, dobové souvislosti a spoustu dalších informací o československém úspěchu na mistrovství světa 1962 v Chile stejně jako přehled o životních osudech „Chilanů“ a příběh jejich návratu do Jižní Ameriky po 50 letech najdete v obsáhlém seriálu a dokumentu ČRo1-Radiožurnálu. Oficiální informace a statistiky jednotlivých zápasů najdete . např. zde.

Klub přátel Josefa Masopusta na www.jm80.cz pokračuje v bádání a sběru informací, příběhů, dokumentů a dalších artefaktů, které se vztahují k MS 1962 v Chile a bude je zveřejňovat jak zde, tak vydáváním knih, nosičů apod. Sledujte www.chilane.cz.

Copyright  ©  2024  KPJM 
  On-line: 41 |  Dnes 3  |  Celkem 253490   |